Kdo je naše kandidátka Věra Blechová?

Pro ty, kteří paní Blechovou neznají, vznikl tento článek, ve kterém se naše kandidátka, Věra Blechová představí a rozpovídá o svých bohatých zkušenostech a životě.

"

Než jsem začala studovat medicínu, pracovala jsem rok v lékárně v Sokolově jako lékárenská laborantka, což je má úplně první specializace. Svou praxi praktického lékaře jsem začala v roce 1985. Po mé atestaci v roce 1989 již přišly začátky samostatné praxe lékaře pro dospělé. Od roku 1993 mám svou soukromou praxi v Habartově. V letech 1987 až 2008 jsem sloužila na pohotovosti včetně nočních směn a výjezdů (tehdy bez následného dne volna) a dříve i na záchrance v Sokolově. Služby na pohotovosti v nemocnici pro okres Sokolov jsme v roce 2004 například zvládli jeden rok pouze ve čtyřech lékařích. Přes dva roky jsem vypomáhala víkendově od pátku do pondělí v DOP Dolní Rychnov. Při péči o seniory jsem rok prováděla pro ČSSZ posudkovou činnost. Třetím rokem jsem ještě na částečný úvazek převzala k Habartovu i obvod Citice. Mám ráda alternativní medicínu, zkušenosti jsem si doplnila studiem třech semestrů akupunktury na IPVZ LF UK v Praze, ale tuto praxi neprovádím. Tři semestry jsem jezdila volnočasově na Farmaceutickou fakultu do Hradce Králové si doplnit informace o léčivých rostlinách. Dva roky jsem jezdila na kurzy psychologie. Zajímám se o problematiku výživy seniorů a ve svém volném čase mám spousty soukromých aktivit ve smyslu grafologie a psychologie zaměřené na postraumatické stavy. Což neznamená, že ke svým problémům občas nepotřebuji rodinu nebo nejlepší kamarádky, neboť nejsem pouze stroj a mám naprosto ženský princip myšlení, kdy i mne je občas něco moc líto, či si nevím rady.

Z mého rodinného soukromého života sděluji, že mám úplnou rodinu a jsem máma, která je šťastná, neboť jsou šťastné a samostatné a pracovité i moje děti. S mým manželem se radujeme z toho, že jsme vše zvládli tak, že naše rodina se dnes těší společně i z úžasných vnoučat, které sice nemáme poblíž, ale i tak nám je dáno se osobně vidět alespoň párkrát do roka. Všichni v naší rodině vždy pracovali a smysl pro pracovitost je něco, co se u nás dědí z generace na generaci. S kamarádkami (znáte je některé jako moje sestry u mne v ordinaci a z Home care péče) jsme se zapojily před řadou měsíců do aktivity Dobrých andělů. Tato Organizace pomáhá rodinám a dětem v nouzi. Sedm let jsem byla zapojena aktivně v organizaci Pro-Contact na pomoc dětem v Africké Guinei. Nově nyní jsem se dostala k možné pomoci maminkám s onkologickým onemocněním a díky projektu na podporu maminek samoživitelek "Život máma", jehož vedoucí koordinátorkou je maminka Lydie, se nyní hlásím i k této pomoci dětem maminek samoživitelek. Charitativní akce sleduji léta a zapojuji se aktivně kde mohu. Je-li potřeba pomoci dětem v Čechách, Indii, Jemenu, Guinei, Řecku... vždy se na mne mohou organizace obrátit. Já jsem vlastně schopna nejenom adoptovat na dálku sedmileté africké dítě, ale také zvíře v ZOO a i například opuštěného psa. Prosím, nenabízejte, již máme vše :-)

Nedám dopustit na mé přátele a rodinu, i když umím být pěkně vzdorovitá a v mých předcích byl určitě i nějaký člověk s italským temperamentem. Nesnáším šlendrián, povrchnost, agresivitu, pomluvy, sprostý slovník, lži a kupčení s čímkoli. Umím rozdat svůj čas a cokoliv mám, nesmím být ale okradena a využita. Práci v zastupitelstvu města Habartov jsem se věnovala 12 let abych měla přehled, co se ve městě děje a případně pomohla svým rozhodnutím městu. Miluji rodinu, svou práci, své přátele, zajímá mne problematika seniorů, miluji děti. Zajímá mě dávná historie, mám ráda hezkou hudbu, zvířata, přírodu, fotografování a knihy. Mnoho lidí utvářelo můj současný profil. Dospěla jsem k názoru, že není potřeba se nikomu vnucovat, rozhoduji se na základě svého osobního přesvědčení a dnes vím, že člověk má hodně pozorovat a sám pochopit, kde ještě může někomu udělat radost a přiložit ruku k dílu. V mé povaze je jedna zásadní vlastnost. Když se opravdu najde důvod, proč řeknu své ne a nebo své ano, tam se mnou nikdy a nikdo nepohne nikam a žádným směrem. Nemám co ztratit krom svých nejdražších v rodině, vše co potřebuji mám a nikdy a nikdo si nemůže koupit můj názor. Ten si vždy dělám sama. Odpouštět umím. Zapomínat nikoli. Největší dík za vše co mám patří mým rodičům, svého tatínka ještě mám a mnohé mne ještě i v 86 letech umí přiučit. Ráda se ale učím novým názorům i od svých dětí .Rodina kterou mám to pro mou svobodomyslnost a přímost se mnou má občas složitější, ale miluji svou rodinu. Pro přátele jsem tu vždy. Jsem patriot, miluji Českou republiku a tak to zůstane do konce mého života. Vždy zde budu proti bezpráví. To je mým úkolem mezi novými kamarády z řady přátel SKP -ŘN, které jsem si nyní vybrala.